Uctění Památného dne sokolstva 8.10.2024:
V úterý 8. října 2024 uctily děti se svými rodiči z oddílu Andrey Matouškové
Památný den Sokolstva zapálením svíček u pamětní desky na naší sokolovně.
Z proslovu starostky Evy Šulcové:
Památný den sokolstva je poctou všem členům a členkám Sokola, kteří během téměř 160 let existence obětovali své životy
v boji za svobodu, demokracii a samostatnost. Od roku 2019 je zařazen do kalendáře významných dnů České republiky.
8. říjen byl zvolen na památku výročí tragických událostí v roce 1941. V noci ze 7. na 8. října 1941 gestapo zatklo na
1500 sokolských činovníků z ústředí, žup i větších jednot. Byli mučeni, vězněni a deportováni do koncentračních
táborů, odkud se 93 % nevrátilo. Této noci byla Česká obec sokolská nacisty rozpuštěna. Následně sokolové významně
napomohli uskutečnění atentátu na Heydricha.
Památným dnem sokolstva si symbolicky připomínáme nejen sokolky a sokoly, kteří položili své životy
v protinacistickém odboji, ale také členy České obce sokolské, kteří padli v letech 1. světové války v řadách
československých legií bojujících za vznik samostatného státu, stejně jako sokolky a sokoly z řad
3. protikomunistického odboje.
Proslov starostky Hany Kolesárové:
Vážené sestry, vážení bratři, vážení spoluobčané.
Tak jako v roce minulém, i letos se scházíme u příležitosti Památného sokolského dne, který byl Českou obcí sokolskou v r. 2013 vyhlášen na 8. října.
Pár slov k tomu, proč zrovna 8. říjen a proč Památný sokolský den.
V tyto dny si budeme připomínat tragické události, které ohrozily existenci sokolského hnutí za II. Světové války.. Již mnohem dřív tvořili sokolové páteř tehdejšího domácího i zahraničního odboje. Členy sokola byli nejen obyčejní lidé, ale i představitelé politické reprezentace státu bez rozdílu politického přesvědčení, vysocí státní úředníci i zástupci armády a bezpečnostních složek. Sokolové bojovali v Československých legiích na frontách ve Francii, Itálii, Rusku. A na všech pozicích vždy dokazovali svoji věrnost republice.
Po okupaci v r. 1939 od samého počátku nacisté pokládali Sokol za pro ně nebezpečnou organizaci a již 18.března 1939, kdy si vyžádali informace o českém ilegálním hnutí na K.H.Frankovi, je nejvíc zajímali právě sokolové.
Ilegální činnost ČOS byla rozmanitá, ale stěžejním úkolem bylo navázání kontaktů se zahraničním odbojem, který vedl v Londýně prezident Edvard Beneš. Sokolská informační služba pod generálem Vojtou, Obrana národa v čele s předsednictvem ČOS JUDr. Truhlářem a PhDr. Pechlátem. K zatýkání sokolů docházelo hned po 15. březnu 1939 po obsazení republiky, ještě více po vypuknutí války 1. září 1939, ale citelné rány byly sokolu zasazeny v roce 1941. Perzekuce vyvrcholily v noci ze 7. na 8. října 1941, kdy gestapo zatklo sokolské činovníky z ústředí České obce sokolské, žup i větších jednot. Ti pak byli vyslýcháni, mučeni, vězněni a deportováni do koncentračních táborů. A výnosem zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha ze dne 8. října 1941 byla činnost ČOS úředně zastavena, Tyršův dům uzavřen a veškerý majetek zabaven.
Památným sokolským dnem 8. října uctíváme památku všech sokolů, kteří ve více než 150leté historii sokolského hnutí v boji za demokracii, národní samostatnost a svobodu přinesli oběti nejvyšší – své životy. Sokolské hnutí tak přišlo o své nejlepší členy i jejich rodinné příslušníky, ale přesto se jeho členové dál účastnili veškerých důležitých akcí, bojovali v zahraničních armádách, kde propagovali sokolské ideály.
Za II. světové války tak bylo zatčeno na 12.000 sokolů, z nichž třetina se konce války nedožila. Na Jičínsku zahynuli bratři a sestry: Josef Bergr, Karel John,Václav Boháček, Jan Pavel, Vilém Bondy, Arnošt Karais, Josef Polák, Josef Řídký, Arnošt Lustig, Ludvika Taussigová a Marie Vodhánělová.
Vzpomínáme při této příležitosti i bratra Josefa Bergra, jehož jméno nese ve svém názvu i naše Sokolská župa Jičínská-Bergrova. Bratr Bergr byl po zatčení vězněn v koncentračním táboře v Osvětimi, odkud se už nikdy nevrátil – vzorný náčelník župy, sokol tělem i duší, hrdý a nesmlouvavý vlastenec. Zemřel, vzdálen své rodině i vlasti, dne
10. května r. 1942.
Nikdy nesmíme zapomenout na naše sokolské hrdiny a na to, co pro sokolské hnutí a naši svobodu vykonali. Za to jim patří náš dík. Čest jejich památce!